pattern

Slovní Zásoba Úrovně A2 - Gramatika a struktura jazyka

Naučte se slovní zásobu, abyste mohli mluvit o gramatice, syntaxi a struktuře vět ve francouzštině.

Revize

Kartičky

tvary

Pravopis

Kvíz

Začněte se učit
Vocabulaire de niveau A2
le verbe
le verbe
[Podstatné jméno]

mot qui sert à dire ce que fait ou est le sujet dans une phrase

sloveso, sloveso

sloveso, sloveso

Ex: Chaque phrase a au moins un verbe.

Každá věta má alespoň jedno sloveso.

l'adjectif
l'adjectif
[Podstatné jméno]

mot qui décrit ou précise les caractéristiques d'un nom

přídavné jméno, určující slovo

přídavné jméno, určující slovo

Ex: Heureux est un adjectif qui exprime un sentiment .

Přídavné jméno je slovo, které vyjadřuje pocit.

l'adverbe
l'adverbe
[Podstatné jméno]

mot qui précise la manière, le temps, le lieu, la quantité ou l'intensité d'une action ou d'une qualité

příslovce, určovatel slovesa

příslovce, určovatel slovesa

Ex: Les élèves apprennent à placer correctement un adverbe.

Žáci se učí správně umístit příslovce.

la préposition
la préposition
[Podstatné jméno]

mot qui relie un mot à un autre en indiquant une relation (lieu, temps, cause, manière, possession, etc.)

předložka, předložka

předložka, předložka

Ex: Les élèves apprennent la différence entre une préposition et un adverbe .

Žáci se učí rozdíl mezi předložkou a příslovcem.

la conjonction
la conjonction
[Podstatné jméno]

mot qui relie des mots, des phrases ou des propositions

spojka, spojovací výraz

spojka, spojovací výraz

Ex: On utilise souvent la conjonction donc pour montrer la conséquence .

Často používáme spojku k zobrazení důsledku.

l'article
l'article
[Podstatné jméno]

mot utilisé en grammaire pour indiquer le genre et le nombre d'un nom

člen, určovací slovo

člen, určovací slovo

Ex: L' article contracté combine la préposition et l'article.

Článek smluvní kombinuje předložku a článek.

l'interjection
l'interjection
[Podstatné jméno]

mot employé seul pour exprimer un sentiment, une réaction ou appeler quelqu'un

citoslovce, zvolání

citoslovce, zvolání

Ex: Bravo ! est une interjection d' encouragement .

Bravo! je citoslovce povzbuzení.

le sujet
le sujet
[Podstatné jméno]

élément de la phrase qui fait l'action

podmět, gramatický podmět

podmět, gramatický podmět

Ex: Accorde le verbe avec son sujet.

Slaďte sloveso s jeho podmětem.

le complément
le complément
[Podstatné jméno]

élément de la phrase qui apporte une précision ou complète le sens d'un verbe, d'un nom ou d'un adjectif

doplněk, přídavek

doplněk, přídavek

Ex: Le professeur explique comment identifier le complément circonstanciel .

Učitel vysvětluje, jak identifikovat příslovečné doplnění.

la négation
la négation
[Podstatné jméno]

mot ou tournure qui exprime le fait de nier, de dire non, de rendre une phrase négative

negace, popření

negace, popření

Ex: Sans est aussi une marque de négation.

Bez je také znak negace.

l'attribut
l'attribut
[Podstatné jméno]

fonction grammaticale qui exprime une qualité ou un état du sujet (ou de l'objet) avec un verbe comme être, sembler, devenir

jmenná část přísudku, přísudkové jméno

jmenná část přísudku, přísudkové jméno

Ex: L'attribut se relie au sujet par un verbe d' état .

Atribut se spojuje s podmětem pomocí stavového slovesa.

le temps
le temps
[Podstatné jméno]

forme verbale qui situe l'action dans le passé, le présent ou le futur

čas, slovesný čas

čas, slovesný čas

Ex: Les élèves apprennent à conjuguer les verbes à tous les temps.

Žáci se učí časovat slovesa ve všech časech.

le mode
le mode
[Podstatné jméno]

forme verbale qui indique si l'action est réelle, souhaitée, possible ou hypothétique

způsob, slovesný způsob

způsob, slovesný způsob

Ex: Chaque mode a ses propres règles de conjugaison .

Každý způsob má své vlastní pravidla časování.

le pronom
le pronom
[Podstatné jméno]

mot qui sert à désigner une personne, un objet ou une idée déjà mentionné(e) ou connu(e)

zájmeno

zájmeno

Ex: On emploie le pronom démonstratif pour montrer quelque chose .

Používáme ukazovací zájmeno, abychom něco ukázali.

l'infinitif
l'infinitif
[Podstatné jméno]

forme non conjuguée du verbe utilisée comme nom ou pour former certains temps et modes

infinitiv, nečasovaný tvar slovesa

infinitiv, nečasovaný tvar slovesa

Ex: Il est important de connaître l' usage de l'infinitif.

Je důležité znát použití infinitivu.

le participe
le participe
[Podstatné jméno]

forme du verbe qui sert à qualifier un nom ou à construire certains temps

příčestí, slovesný tvar

příčestí, slovesný tvar

Ex: Il est important de connaître le rôle du participe dans la phrase .

Je důležité znát roli příčestí ve větě.

auxiliaire
auxiliaire
[Přídavné jméno]

verbe utilisé avec un autre verbe pour exprimer le temps, le mode ou la voix

pomocný, doplňkový

pomocný, doplňkový

Ex: Le rôle de l'auxiliaire est expliqué dans cette leçon de grammaire.

Role pomocného slovesa je vysvětlena v této lekci gramatiky.

la conjugaison
la conjugaison
[Podstatné jméno]

manière dont un verbe change de forme selon le sujet, le temps et le mode

časování, skloňování sloves

časování, skloňování sloves

Ex: Elle révise la conjugaison avant son examen de grammaire .

Před svou zkouškou z gramatiky si opakuje časování.

LanGeek
Stáhnout aplikaci LanGeek